Asi nejsme jediná rodina, kde dětem každý večer čteme. A nebudu lhát, někdy to mám jako s tím uspáváním a krutě se mi do toho nechce. Nejčastěji když vím, jaké knížky se budou opět dožadovat. To se pak Koniášovo pálení knih nezdá být tak špatný nápad .-))
Ale zpět k tématu. Z čtení jde získat mnohem víc. Nejde o to jen nějak zabít čas před spaním, aby draci jen neskákali po postelích. Ale zejména, pokud vyžadují číst nějakou knížku dokola, je snadné sklouznout k rutině. Třeba u nás a nejoblíbenějších obrázkových knížek k jednoduchému prohlížení a otázce "kde je".
Taky mají vaše děti rády tyhle knížky s minimem textu, kde příběh vyprávíte vy? Třeba je to jen můj problém a nedostatek fantazie, ale hrozně dlouho mi trvalo, než jsem od prohlížení a čtení tipu "kde je babička", "ukaž mi pejska" přešla k něčemu, co má pro děti mnohem větší přínos. Ne, že by to takhle děti nebavilo, ale když něco čtete po sté, znají tu vaši jedinou otázku předem.
Že to jde i jinak a daleko líp jsem si uvědomila, když jsem poslouchala, jak s dětmi čte manžel. Toho "kde je" vůbec nezajímá. Naštěstí. Nahradil tuhle jednoduchou otázku, na kterou děti odpoví jen "tady" otázkami:
na co asi myslí ...?
kam jde ...?
co bude dělat ...?
proč dělá to a to ...?
Klade otázky, při kterých děti musí přemýšlet, dávají prostor fantazii, nutí je být pozorné a samozřejmě je víc baví. A pozor, naučila jsem se to taky .-).
Teď už takhle čteme všechny knížky, i ty bez obrázků. Ono je asi jednodušší přečíst krátkou pohádku a hotovo dvacet, ale když po chvíli čtení přerušíte a zeptáte se dětí, co se v pohádce děje, možná vás překvapí. Třeba tím, že to neví. Přitom pár malých zastavení ve čtení, otázek, co se v knížce stalo, nebo proč a co si o tom děti myslí a čtení má hned nový rozměr.
S dětmi už takhle čteme delší dobu a mě se moc líbí, že vidím, jaké to má výsledky. No jo, tlak na výsledky .-)). Jenže tímhle výsledkem je to, že se děti učí přemýšlet, nepapouškují to, co slyší, dělají si na věci vlastní názor a dávají je do souvislostí. A to je super, ne?
Tak vzhůru ke knížkám a hezké čtení s porozuměním,
Bára
PS: na fotkách jsou knížky, které čteme teď, Perníková chaloupka a Červená Karkulka a novinka, kterou nedávno vydalo nakladatelství Albatros, Příroda v noci.
Ale zpět k tématu. Z čtení jde získat mnohem víc. Nejde o to jen nějak zabít čas před spaním, aby draci jen neskákali po postelích. Ale zejména, pokud vyžadují číst nějakou knížku dokola, je snadné sklouznout k rutině. Třeba u nás a nejoblíbenějších obrázkových knížek k jednoduchému prohlížení a otázce "kde je".
Taky mají vaše děti rády tyhle knížky s minimem textu, kde příběh vyprávíte vy? Třeba je to jen můj problém a nedostatek fantazie, ale hrozně dlouho mi trvalo, než jsem od prohlížení a čtení tipu "kde je babička", "ukaž mi pejska" přešla k něčemu, co má pro děti mnohem větší přínos. Ne, že by to takhle děti nebavilo, ale když něco čtete po sté, znají tu vaši jedinou otázku předem.
Že to jde i jinak a daleko líp jsem si uvědomila, když jsem poslouchala, jak s dětmi čte manžel. Toho "kde je" vůbec nezajímá. Naštěstí. Nahradil tuhle jednoduchou otázku, na kterou děti odpoví jen "tady" otázkami:
na co asi myslí ...?
kam jde ...?
co bude dělat ...?
proč dělá to a to ...?
Klade otázky, při kterých děti musí přemýšlet, dávají prostor fantazii, nutí je být pozorné a samozřejmě je víc baví. A pozor, naučila jsem se to taky .-).
Teď už takhle čteme všechny knížky, i ty bez obrázků. Ono je asi jednodušší přečíst krátkou pohádku a hotovo dvacet, ale když po chvíli čtení přerušíte a zeptáte se dětí, co se v pohádce děje, možná vás překvapí. Třeba tím, že to neví. Přitom pár malých zastavení ve čtení, otázek, co se v knížce stalo, nebo proč a co si o tom děti myslí a čtení má hned nový rozměr.
S dětmi už takhle čteme delší dobu a mě se moc líbí, že vidím, jaké to má výsledky. No jo, tlak na výsledky .-)). Jenže tímhle výsledkem je to, že se děti učí přemýšlet, nepapouškují to, co slyší, dělají si na věci vlastní názor a dávají je do souvislostí. A to je super, ne?
Tak vzhůru ke knížkám a hezké čtení s porozuměním,
Bára
PS: na fotkách jsou knížky, které čteme teď, Perníková chaloupka a Červená Karkulka a novinka, kterou nedávno vydalo nakladatelství Albatros, Příroda v noci.
