Můžeš být, kým chceš. Ale vocamcaď pocamcaď.

13:18

Tohle téma si mě našlo. Viděla jsem tuhle opravdu krásnou kampaň značky Barbie a moc se mi líbí. Docela jsem se nad tím zamyslela, protože máme doma dvě báječné děti, kluka a holku (řazeno podle věku) a já mám dojem, že ON od nás často slyší: "tohle se ti opravdu povedlo", "krásně jsi to postavil", "si fakt šikovnej". A ONA slyší: "ty jsi tak hezká", "moc ti to sluší". Fakt. Jsem příšerný rodič. Uvízlá ve všech těch stereotypech, ve kterých jsem vyrostla (a ne, nemyslím si, že je to vaše vina, moji drazí rodiče). 

Říkáme dětem, že můžou být, čím chtějí. Ale můžou? A věříme tomu sami? Já dávno ne. I když čteme krásné a motivující knížky, jako třeba Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky, jaké mají ty holky skutečné vzory kolem sebe? Jsou to nějaké inženýrky, vědkyně, političky, lékařky? Nebo daleko častěji vidí ženy, které víc než kariéru řeší rodinu, protože tak to prostě je? A já to nijak nehodnotím. Milovala jsem čas na rodičovské dovolené a nevyměnila bych ho za všechnu kariéru světa. Ale. Zatímco já jsem utírala prdelky, mixovala mrkev a tisíckrát stavěla věž z kostek, uklízela, nakupovala, nespala a třásla se o ně strachy při každé vyšší teplotě, to cosi nazývané kariérou někam uteklo. A znám hodně mužů, kteří mají stejně nebo víc dětí a v podobném věku, jako já a to je zvláštní, jejich kariéra nikam neutekla. 

A nejsem si jistá, že je tohle může někam posunout. I když se alespoň konečně mluví o rozdílu v platech mužů a žen (u nás to je aktuálně kolem 22%), asi jeden muž z tisíce jde se svými dětmi na rodičovskou dovolenou, tahle nevyváženost je jednak prostě daná pohlavím, druhak ji my ženy podporujeme každý den. Já taky. Chcete příklad? Co vaši muži, otcové vašich dětí, když s nimi tráví čas a vy jdete dělat něco jiného, hlídají je? A já to taky říkám, "jasně, dneska si jdu zaběhat, manžel pohlídá děti". Já vím, že je to slovíčkaření, ale rodiče své děti přeci nehlídají, prostě se o ně starají.


Nic neutváří myšlení tak, jak to, co vidíme kolem sebe. Proto naše ONA chce být teď především maminkou, hraje si na obchod, miluje miminka, někdy se chce trochu namalovat. ON rád nosí košili a kalhoty i na pískoviště, protože tak se obléká do práce tatínek. Jsou prostě otázky a rozhodnutí, které musíme jako ženy řešit a muži si je často nedovedou představit a nemá taky cenu tvářit se, jako že neexistují. Takže milé holčičky, ano, můžete být čím chcete, ale vocamcaď pocamcaď a vždycky je to něco za něco

Ale abych skončila pozitivně. My tady v Evropě si vážně nemáme na co stěžovat a ten pay gap a kariéra je vlastně to poslední, na čem v životě záleží... Nebo ne?

Hezký den,

Bára

You Might Also Like

4 komentářů

  1. Tak pay gap a kariéra v nenávratnu by mě ani tak netrápila, spíš se bojím, že plno žen po rodičáku ani nenajde pořádnou práci..já mám zrovna práci, která se dá dělat i z domova v pohodě, ale co já vím, jestli jednou budu mít dítě a bude neodložitelné a já si prostě nenajdu ani ty dvě hodiny na práci denně, tak taky můžu zapomenout na to, že se vrátím aspoň na stejnou pozici (a to jsem v mini firmě, plat mám sotva průměrný)..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, to je další věc. taky to vidím na sobě, já jsem pro klasickou práci nepoužitelná, dvě děti ve školce, žádné hlídání, každý 2. týden je jeden z nich doma... Naštěstí se toho už hodně dá dohnat online, ale firmy na to přichází vážně pomalu...

      Vymazat
  2. Hezky napsano, ja se utesuju tim, ze pro ty nase holky to bude snad zas o neco lepsi...

    OdpovědětVymazat