Mom talks - váha

7:24

Kde začít... neměla jsem nikdy problém s váhou. Doma se jedlo vcelku zdravě a přes veškerý odpor nás rodiče donutili sportovat... na konci gymplu jsem se z lenosti přihlásila na VŠ s tělocvikem s tím, že tam mě určitě donutí hýbat se a byla to pravda. Navíc jsem začala mít ráda návštěvy fitness a kupodivu i běhání. Ale tenhle život před dětmi si už moc nepamatuju. Každopádně se na mě nic netřáslo.




Když se řekne váha, moje první problematická vzpomínka se týká návštěvy gynekologie, kdy jsem kolem 5. měsíce těhotenství hlásila sestřičce, že jsem přibrala "jen 2 kila" (za měsíc) s tím, že je to dobrý. Ta mě spražila ledovým pohledem, že to teda rozhodně dobrý není a že bych s tím měla něco dělat. Udělala jsem. Přestala jsem se vážit, takže to, že jsem s Ferdou přibrala 20 kilo je jen hrubý odhad. S Elou to bylo podobné s tím rozdílem, že jsem nezačínala na své předdětné váze, ale nesla si už něco s sebou. 

Říká se, že s kojením a běháním kolem dětí jde hubnutí relativně snadno... ale já jsem celé období kojení měla tak neuvěřitelnou chuť na sladké! Byla jsem schopná jíst několik tabulek čokolády děnně. Tohle období mám už za sebou, doma jsem se ale už evidentně zapsala jako čokožrout a odpadkový koš. Viz nedávno má sestra: "máš u nás spoustu věcí", "cože, vždyť jsem u vás nic nenechala..." "no jo, ale my dostali spousty čokolády a bonboniéry a my to nejíme...". Jo, já jsem rodinný odpadkový koš pokud jde o sladké. Prosím vás, nenoste mi to! Teď sladké nejím vůbec, pokud ho doma nemáme. Prostě žádné čokoládky a bonbónky nekupujeme, ale stejně nám každou chvíli někdo něco přinese a osud takového daru je dán předem. Všechno sním, děti nedostanou nic.

Takže teď, rok a kousek po 2. porodu mám "nečekaně" pořád nahoře 5 kilo a protože nejsem moc vysoká, tak je to pořádně vidět. Můžu si namlouvat, že mi pořád je velikost 38, ale to, že se do něčeho nacpu neznamená, že je to moje velikost, že? 

Vážně obdivuji všechny, které mají pevnou vůli a i s dětma a stresem okolo dokáží jíst zdravě a ještě cvičit. Zejména ty, kdo nemají moc hlídání, jako je to u nás. Teď, když už je El přes rok je to s hlídáním lepší, ale o to zůstat s miminem se u nás fakt nikdo nepral... A cvičit doma... no cvičím, co mi zbývá, ale chybí tam ten relax. Navíc jakmile je jeden z nich nemocný, jakýkoli režim padá a s tím i cvičení... 

Každopádně jsem se nevzdala a to mi přijde důležité. Hodit flintu to žita a smířit se s tím, že mi tahle kila a o to nižší sebevědomí zůstanou, to vážně nechci. Takže ještě jednou, nenoste mi tu čokoládu! 

Jak jste na tom vy? Daří se vám i s dětmi cvičit a jíst zdravě?

Hezký den,

                      Bára


You Might Also Like

11 komentářů

  1. Úplně ses mi dneska trefila do noty...akorát já mám to druhý dítě už skoro tříletý...loni jsem zamakala a měla postavu jako nikdy.Pak přišla zima,lenost,chuť na sladký a na jaře jsem zjistila,že nemám co na sebe,přibrala jsem 9kg! Nemohla jsem projít kolem zrcadla bez toho,aby mi hlavou neblesklo "jsi tlustý prase" (popravdě,mám 168cm,kila se mi rozložili,takže to nebylo tak znát,ale já se prostě necítila dobře). Na začátku léta jsem změnila jídelníček,snažím se cvičit,chodím na brusle...zatím mám dole 4kg,cítím se líp,ale vím,že bych mohla makat víc.A přesně jak říkáš - jakmile jsou děti nemocný (což je na podzim bohužel docela běžný) můj režim padá a mě stojí strašnýho přemlouvání,abych naskočila zpátky...
    Jinak s dětma se cvičí super,oba už se snaží cvičit se mnou,před 14dny jsem je vzala s kolama sebou na brusle a mrzí mě,že jsem to neudělala už dřív,protože to bylo super! Pravda,moc jsem si nezamakala,ale pohyb to byl a to se počítá :-D
    Tak držím palce,ať to jde lehce a ať jsou děti co nejmíň nemocný! ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, to je super! Na společné sportování se moc těším, zatím po mě maximálně lezou, jakmile si lehnu na zem... 🤔

      Vymazat
  2. Mám to stejně, a to nemám ani rodinu, ani děti. :( Například sladké jako dárek mi přijde naprosto nevhodné... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Že, přitom se to pořád nosí.... všem říkám, raději jablka .-))

      Vymazat
  3. Jirik bude mit tento mesic rok..ve trech mesicich mu zjistili ABKM takze zakaz veskerych mlecnych vyrobku..tim padem i pro me, protoze stale kojim..a od te doby 17 kg dole ani nevim jak..no vlastne vim..ona je ta mlecna slozka vsude..i v te mnou milovane cokolade..takze max. horkou.. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, nevím, jestli je to výhora, ale je fakt, že když jsem chvíli kvůli kojení nejedla lepek, ani laktozu, šla váha rycle dolů. Jenže když nemusím, nedonutím se...

      Vymazat
  4. Taky jsem to tak měla, během 11 měsíců kojení absolutní katastrofa co do příjmu cukru. Bez čokolády a sladkostí denně, slazené kávy jsem nemohla fungovat a to i s luxusně spícím dítětem a jinak vyváženou pestrou stravou. Na co to svést nevim, alibisticky říkám hormony, protoze s ukončením kojenim je to cukrové šílenství pryc. Nicméně drzim palce s pohybem, a i kdyz máte jak vidim subjektivní důvody k nespokojenosti, tak dle mého nezávislého pozorování vypadáte naprosto skvěle a perfektně a hopsala bych si být ve vašem těle (ale rozumím, že kazdy ma ty dve hranice jinde;) Viky

    OdpovědětVymazat
  5. Preji Vam hodne stesti ve snazeni, ale nejvic preji pohodu v hlave, o te vsechno je. Ja behem kojeni dost zhubla, syn mel travici obtize, zila jsem na vyvarech, ryzi, vyrazne omezila pecivo. Jakmile jsem se vratila k puvodni strave, kila jdou nahoru a s tim se zhorsuje ma nalada. Velmi dobre si uvedomuji, ze je to jen tim, co jim, ale vule se zatim nedostava.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky... jo jo, je to o vůli, ale všechno jednou přijde ,)

      Vymazat
  6. Ja jsem v tehotenstvi nejdla zadne rafinovane cukry.Nemela jsem po celou dobu zadnou cokoladu, oplatek, zakusek, proste nic. Misto toho jsem neustale mela po ruce susene ovoce - svetsky, datle, madle a hned sup s tim do pusy, kdyz jsem mela chut na sladke. Ta chut po case vymizela a i dnes, kdy mala ma 5 mesicu si sladke vezmu jen zridka. Chce to jen pevnou vuli. Zijeme v zahranici a jsem na malou sama od rana do pozdniho vecera, manzel v praci a prarodice hodne daleko. Obcas jsem vysilena, ale banan nebo susene ovoce mi dodaji hned potrebnou energii a obali nervy. Celkove jsem jeste na 7 kg minus pred otehotnenim. A hlavne mam i pocit, ze pokud cloveku prestane na necem uzkostne zalezet, tak se to vyrovna samo. Netrapte se tim a nakupte si radeji kila orisku a suseneho ovoce, vyrazte s kocarkem ven za kazdeho pocasi. Jal rikaji Svedi, neni problem v pocasi, ale v obleceni. Takze nabalit do tepla, gumaky na nohy a kupredu projit se kolem bloku kazdy den. Moc uspechu preji,Gabina

    OdpovědětVymazat