Rok bez nakupování - 2. měsíc

7:57

Vydržela? Nevydržela? A odpověď je....

Vydržela!!!

Jupí! Já vím, je to jen malá kapka, ale z ročního plánu je úspěšně odkrojen 2. měsíc. Už jen deset.

Druhý měsíc bez toho, že bych si koupila něco na sebe (zahrnuje i boty, kabelky, doplňky...) byl náročnější, než jsem myslela. Přestože na začátku června jsem si říkala, že to bude pohodička... jenže přišlo vyhlášení Mamablog roku, pozvánka na svatbu... a mě samozřejmě přepadl ten pocit, že nemám co na sebe. 

Nemám... kromě skříně plné hadrů. 

Ale zvládla jsem to a naučila se, že vždycky je cesta, jak to vyřešit. Třeba si něco půjčit (díky, mami) nebo si prostě místo naprosto dokonalých botiček vzít nějaké méně dokonalé. Protože on si toho stejně nikdo nevšimne, bude vám (i mě) to stejně slušet, je to jen o pocitu v hlavě. Každopádně se ukazuje, že tyhle události a různé akce budou ten největší kámen úrazu. Protože to, že si nemusím kupovat nic na běžné nošení, je mi jasné, ale když přijde pozvánka, kde je naneštěstí předepsaný dress code, je těžší vymyslet to "ze zásob".

Během června jsem četla, že většina lidí nosí jen 20% svého šatníku. Tak jsem se a to mrkla... a u mě to tak je. 80% toho, co visí v mé skříni nenosím. A mám pocit, že ani nebudu. Takže i když pokračuju v nenakupování, začala jsem pomalu vyřazovat další věci. A je to ohromně osvěžující. Obyčejně bych hned nahrazovala vyřazené kousky novými (a ty pak opět nenosila), ale teď cítím, jak se mi do šatníku vrací lehkost. 

Ano, jedna položka mi do šatníku přibyla, jsou to šaty od Lusindy. Kdo nečetl můj první nenakupovací díl, mohl to přehlédnout - tyhle šaty šité na míru jsem měla rozjednané již od dubna a z roční stopky jsou tedy vyňaty.

Po 2. měsíci jsem ještě víc nastartovaná nenakupovat. Prostě "no shopping is my cardio" a jedeme dál! Opět s nadšením prohlašuji, že červenec bude podle mě easy a nekoupím si nic. 

A co vy?

Hezký den, 

                     Bára

You Might Also Like

1 komentářů

  1. Mluvíš mi z duše! Já jsem se před nějakou dobou taky rozhodla změnit přístup k nakupování. Kromě dvou triček z konfekce, který jsem si kupovala kvůli kojení, jsem si za poslední půlrok pořídila stejnou mikinu od Lucky, jako máš v úvodním videu (jen v jiné barvě), a jednu z Petit Bateau. U švadleny mám (poprvé v životě) na přešití šaty a objednanou tuniku, kterou si podle nich nechávám šít. Potřebuju letní boty, zimní kabát a poohlížím se po malé kabelce - s tou ale nejspíš ještě počkám. A když už si chci něco koupit, lovím ve vodách udržitelné a lokální módy. Cenovka mě většinou přiměje ještě s nákupem počkat, protože prostě danou věc doopravdy nepotřebuju. Jinak bych ty peníze za kvalitní věc klidně dala. Do Zary, Manga a podobných obchodů už několik let nechodím - ne proto, že jsem tak silná, ale proto, že jsem tak slabá. :) Jen u dětí s tím bojuju. Snažím se kupovat české a bazarové věci, pořád to ale dorovnávám řetězci. Tím jak rostou se ale zlepšuje. Věřím, že každý odpovědně (ne)koupený kousek se počítá a ve tvém snažení ti moc držím palce a budu sledovat, jak ti to jde!

    OdpovědětVymazat