Uspávání dětí - vítězství

8:30

Jestli čtete tenhe blog dýl, možná si vzpomenete na několik smutných příspěvků o tom, jak jsem bojovala s uspáváním juniora. Četla chytré knížky (Estivillova metoda) i diskuze maminek a přemýšlela nad tím, jak zařídit, aby junior usínal sám.


Tahle uspávací období byla různá, ale stejně jsem s ním nakonec vždycky musela zůstat v pokojíčku, dokud neusnul. Zkoušela jsem na něj i tu Estivillovu metodu, bez úspěchu. Na to já totiž nemám nervy/srdce a navíc jsem cítila, že tohle prostě není správné. Podle mě se nic nemá lámat přes koleno a děti už vůbec ne.

A co se stalo v posledních týdnech? Nevím, jak je to možné, ale... Ela usíná u nás v ložnici a já jsem tam většinou s ní. S Ferdou si čteme v posteli a když se ho po tom zeptám, jestli si už půjde lehnout, tak maže do svého pokojíčku, zavrtá se do peřiny a ... většinou během chvíle usne. Někdy na mě zavolá, ale obvykle mu stačí, že se na něj přijdu mrknout. Žádné vztekání, pláč a nucení se k něčemu. Prostě k tomu nějak dospěl. Jsem na něj pyšná. A pro mě je to poučení, že všechno má svůj čas. Že se nemusím řídit tím, co někdo jiný napíše. A že všechno bude. Jednou.

Hezký den,

                    B.

Zdroj obrázku zde.

You Might Also Like

2 komentářů

  1. Já jsem právě okolím také podobně masírovaná... že malého rozmazluju, když ho často chovám (mám pocit, že to asi z nějakého svého důvodu prostě potřebuje, proč mu to odpírat a sobě nedopřát?), když ho uspávám v náručí (spí do deseti minut, pak ho položím do postýlky a spí v pohodě půl noci, s námi v posteli není moc rád, škoda), když se bouchne, že ho beru do náručí, pohladím a říkám, že to nic nebylo (měla bych to úplně přejít, i když se rozpláče, protože tím ho vlastně rozmazluji nejvíc)... atd. atd... Jsem moc ráda, že u Vás čtu, že je to přesně tak, jak si celou dobu myslím, že prostě děti ke všemu potřebují dozrát... ono i to usínání v náručí jednoho dne skončí a ruku na srdce, víc to potom bude chybět mně... za deset let si budu říkat, jaké to bylo krásné, když rostly zoubky a my jsme spolu půl noci nespali (to teď máme aktuálně, matka (= já) už po téměř týdenním nespaní vypadá jako zombie... :D
    Mějte pěkný týden, Peťka :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, ono až jim bude 15, tak už asi nebudou chtít pusinky na dobrou noc a společné usínání, tak proč si to neužít .) to, že se děti mazlením rozmazlují je nesmysl, neposlouchat... ,)

      Vymazat