"Druhé těhotenství si konečně užiju" aneb sbohem předsevzetí

9:00

Ou jee, přesně si pamatuju na všechny pocity a zmatky, které jsem měla s prvním těhotenstvím. Na to, že to bylo krásné, ale taky hodně stresující (a to bylo všechno v pořádku). A taky na to, jak jsem si s blížícím se koncem říkala, co všechno příště udělám jinak, líp. Jak si to víc užiju, co všechno doženu a co budu dělat... ehm, ano, opravdu jsem si to myslela.

A realita? .-))

V prvním těhotenství jsem přesně věděla, v jakém dnu a týdnu jsem. Teď vím, že jsem těhotná a že termín mám přibližně... ehm, někdy v létě .-)

V prvním jsem si každý večer mazala břicho tím nej přípravkem a to od té doby, kdy jsem zjistila, že jsem těhotná. Při druhém jsem si mazadlo koupila někdy ve 2. trimestru a použila asi tak třikrát.

Taky jsem dřív hodně studovala těhotenské příručky, věděla, jak miminko právě roste a co se mu kdy vyvíjí, s druhým vím, že miminko roste a taky vím to, že studium "co a kdy" ten vývoj opravdu neurychlí.

Jasně, že jsem s prvním navštěvovala cvičení pro těhotné (a bylo skvělé), chodila plavat, každý den na procházky a prostě dělala samé ty doporučené věci. A s druhým... cože? Běh za prvním, jeho zvedání a domácí práce je jediný sport, na který mám čas.

Stres, že by se něco mohlo pokazit? Tak na to naštěstí nemám mezi praním, hraním a vařením čas myslet. .-)

A co z toho plyne? Žijte tady a teď. Žádné "příště si to užiju víc", nebo jakékoli jiné "příště". Na to se prostě nehraje a pokud jde o děti, tak dvakrát tolik ne. Všechno to uteče, než se otočím. Ještě že nás čekají ty světlé zítřky a je pořád na co se těšit.

Jak je to u vás, hrajete na "příště"?

Hezký den,

                   B.


You Might Also Like

0 komentářů