Instantní život - live more, post less

12:23

Je možné žít offline? Snídat něco jiného, než ovesnou kaší? A samozřejmě ji fotit (ale jen s borůvkami, nebo malinami on the top) a tvářit se, že je to tááák dobré, rohlíku s máslem, jdi se zahrabat. Ono je vůbec ještě možné jíst a vařit a nefotit to? Nebo je to už naopak a je normální jíst a vařit, abychom to mohli vyfotit? (takže guláš se šesti rozhodně nevařte, protože ten fotogenickej teda rozhodně není) A je možné cvičit, nebo chodit běhat a neinformovat všechny naše FB a IG friends o tom, kolik, kam a jaké to bylo? A pokud jsem sexy kočička (no to si pište, že jsem .-)) ), je mojí povinností fotit se v šatně posilovny polonahá? A žije dnes ještě někdo offline? 

Naše rodina si užila báječné offline prázdniny. Odjeli jsme v sobotu do Krkonoš a tohle všechno se nám stalo, ale nefotili jsme to, jen jsme si to skvěle užili!

  • Ferda poprvé ochutnal párek - protože ho teď všechno zajímá, takže při každém vaření chce sedět na lince a pomáhat... takže ho dostal podržet a jasně, že se zakousl a nepustil, ani když pod ním vytrvale žebrala Žofka.
  • Byli jsme na dvou dlouhých výletech a jednou se ztratili. Jeden výšlap podél Mumlavy, která se valí přes kameny, krásně šumí (tedy mumlá), kolem podzimně vybarvený les a překvapivě žádné davy. A druhý "průzkumný" po běžkařských stopách, na kterém se k nám přidal cizí pes (záchranu nalezl) a zjistili jsme, proč se harrachovské pivo nikde jinde netočí.
  • Poprvé v životě jsem viděla klasické píchačky. A funkční! Byl to šok, že se tohle ještě někde opravdu používá, jo, zaměstnanci harrachovské sklárny musí být štěstím bez sebe... 

Takže u nás je svět ještě v pořádku (děkuji Globusu za vykradení sloganu). Instantní život je sice všude kolem, ale já ho neberu. Vypnout a užít si běžné okamžiky bez toho, aby jejich cílem bylo: "pojďme to udělat, protože to bude vypadat dobře na fotkách" měním za "pojďme to udělat, protože to tak chceme".

Jak to máte vy?

Hezký den,

                     B.


Mumlavské vodopády, zdroj zde.




You Might Also Like

3 komentářů

  1. Já žiju online už hrozně dlouho. Jinak už si to ani neumím představit. Souvisí to s mojí i Martinovou prací, jsme už takoví. Navíc, ač offline asociál, jsem online exhibicionista. Motivace má různé, ale chtít se pochlubit je to vcelku málokdy.
    Fotím furt a všechno. Jen zlomek pak uveřejňuju. Píšu a čekám, jestli přijde pointa, ale asi ne :)).
    S těma píchačkama - že to ještě někde funguje, z toho jsem fakt překvapená. Ovšem sama jsem je zažila, když ještě máma pracovala ve mlýně v našem spoolečném skoro rodném městysu. A byla jsem fascinovaná. Než jsem šla na mateřskou, dali nám do práce taky píchačky. Ale s čipovou kartou a tuctem čudlíků na elektronickém snímači obličeje už to nějak ztratilo to kouzlo.

    OdpovědětVymazat
  2. Petro, podle mě je "offline asociál, online exhibicionista" skvělá pointa!

    OdpovědětVymazat