Jak zabavit batole

14:36

Jsem člověk úplně bez fantazie. Naprosto. Co si nepřečtu, to nevím a co si přečtu bohužel rychle zapomenu... Různým příručkám a článkům s typy "máte mimino, jak na něj" se tedy podařilo jen to, vypěstovat ve mě pocit, že bych synka měla od narození nějak rozvíjet, něco ho učit, mluvit na něj dvojjazyčně, jinak už ten hendikep nikdy nedožene... Prostě od prvního nadechnutí vychovávat člověka pro 21. století.

Ojoj., vzpomínám na mimino v zavinovačce a moji věčnou otázku, "co s ním teda mám dělat"? Vždyť ještě nic neumí... první myšlenky byly odložit všechny aktivity na časy... až bude sedět, až bude chodit, až bude mluvit... ale co mám dělat do té doby? Předat ho odborníkům? Kroužky pro mimina? Na pět dní v týdnu? To asi nebude ta správná cesta...

Já rozhodla jsem se následovně: "budu s ním žít". Ukážu mu, co baví mě a uvidíme, jak nám to spolu půjde... Taková z nouze ctnost, ale ono to jde! Ráda cvičím, chodím ven, na brusle, zpívám si, maluju, vždycky jsem ráda vyráběla nějaké nesmysly... Tak jsem to prostě začala dělat s ním.

Každý den máme chvilku, kdy si povídáme - prostě mu vykládám o tom, co je kolem nás, co dělám, co vidím, na co myslím... cvičíme... někdy já a on na mě kouká, nebo si hraje, nebo po mě leze... nebo cvičíme spolu, prostě různé pohyby rukama a nohama .-)) zpíváme, čteme a hrajeme si... stavíme kostky, navlékáme krozžky, vozíme se v Tatře, nebo na ni něco nakládáme... Naučila jsem se pár geniálních říkanek od Jiřího Žáčka. A hlavně získala sebevědomí, že naše mimino nemusí navštěvovat x kroužků týdně, jen aby měl někdo pocit, že ho pořádně rozvíjím. 

Stránky psychologie.cz to docela hezky shrnují. Dítě se učí ze všech běžných činností. Nemusíte pro něj vymýšlet složité hry. Máte doma noviny? A víte, jaká je zábava trhat a muchlat papír? Hrát vařečkou na hrnec? Tancovat! Be happy! A konečně můžu využít toho, že mi někdo chce doma pomáhat - s vařením, solením, vynášením koše, zapínáním pračky, atd.. protože tyhle pro mě běžné a nudné činnosti jsou pro něj přeci něco úplně nového, takže ho to nesmírně zajímá a získává sebevědomí, že něco umí.

A taky jsem musela "vyrůst" z toho, že musím mimino nějak zabavovat kdykoli nespí... Každý přeci potřebuje prostor, kdy bude svět objevovat sám. Myslete na to a jděte si udělat v klidu kafe... :-)

Hezký den,

                            B.






You Might Also Like

2 komentářů

  1. Báro, mluvíš mi z duše. Už delší dobu sleduju tvůj blog, ale v poslední době sem dáváš články, které prostě musím okomentovat :-) Tohle je přesně můj přístup, dělám s dětma co mě a je baví, žádné kroužky (z dvojčaty to stejně nejde) prozatím, žádná angličtina (ve svých ani ne dvou letech ani nemluví česky). Hitem posledních dní je vyhazovat natrhané papírky do koše a zapínat pračku. Chodíme taky třeba do parku nebo krmit ovečky. Prostě tak spolu spojeně žijeme jak píšeš ty a nemám pocit, že bych děti o něco ochuzovala. Naopak, spokojená maminka = spokojené dítě. Pozorovat jak si hrají zvládám i s kávou v ruce.
    Jsem ráda, že v tom nejsem sama :-)
    Verča

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Veroniko, díky za hezký komentář. Jsem ráda, že to vidíš podobně, často se ukáže, že takové ty hry "z nouze ctnost" mají děti nejraději :-)

    OdpovědětVymazat